Wilhelm Heinrich Schüssler byl německý homeopatický lékař a zakladatel terapeutické metody pomocí Schüsslerových solí. Narodil se 21. srpna 1821 v dolnosaském Bad Zwischenalm do chudších poměrů.
Během studia na gymnáziu se naučil několik jazyků a byl výborným studentem. Své studium však z finančních důvodů nemohl zakončit a maturitní zkoušku odložil. Medicínu studoval v Berlíně, v Paříži, Giessenu a následně v Praze. V roce 1857 úspěšně složil maturitní zkoušku a následně byl připuštěn ke státní zkoušce z medicíny, kterou ten samý rok udělal a dostal povolení pracovat jako lékař.
Roku 1858 získal Schüssler koncesi v Oldenburgu a zavázal se, že se bude věnovat pouze homeopatii. Homeopatii měl rád a byl z ní nadšený, ale přišla mu poněkud složitá. Snažil se tedy hledat nové způsoby, jak ji zjednodušit a využívat k léčebné terapii minimum léků.
Již v průběhu svých studií se zabýval minerálními látkami a jejich úlohou v lidském organismu. Poznání, že normální fungování buňky závisí na množství anorganických solí v ní, nasměrovalo Schüsslera v jeho bádání o krok dál. Spojil informace z různých oborů – homeopatie, biologie a patologie. Vzcházel z poznatků německého lékaře Rudolfa Virchowa a holandského psychologa jakuba Moleschotta. Po 15 letech praxe homeopatického lékaře vyvinul terapii, ve které ošetřoval nemocné minerálními solemi. Podle jeho teorie odchylka od normálních hodnot anorganických solí, zejména jejich nedostatek, je podstatou všech chorob. Výsledkem je velice jednoduchá metoda – doplníme tělu (buňkám) potřebné minerální soli, buňky začnou správně fungovat, nastartují se samoléčebné síly organismu a člověk se může uzdravit. Zdravé buňky vytváří zdravé tkáně, orgány a nakonec celé tělo.
Roku 1857 zveřejnil poprvé svou teorii ve Všeobecných homeopatických novinách. Článek byl vystaven kritice a skepsi ze strany homeopatů. Roku 1876 vystoupil z Centrálního spolku homeopatů a odůvodnil to tím, že tamější pánové nechtějí jeho terapii uznat jako homeopatickou. Roku 1878 napsal ve svém hlavním díle Zkrácená terapie: „Dělám všechno pomocí teorie a praxe z molekulárního působení 12 solí, což jsem přenesl do systému a svoji léčebnou metodu jsem nazval biochemie. Biochemie není stejná jako homeopatie. Můj léčebný proces není ale homeopatický, neboť se nezakládá na principu podobnosti, ale na psychologicko-biochemickém průběhu, který se uskutečňuje v lidském organismu.“
Jeho terapie spočívá v tom, že je třeba deficit nějaké anorganické látky v těle vyrovnat tím, že se stejná látka podá jako lék. Ale není tím myšleno to, že chybějící se obligatorně nahradí chybějícím, nýbrž jde o dodání informace, která buňky povzbudí tak, aby byly schopny životně důležité látky opět z potravy v potřebném množství přijímat.
Wilhelm H. Schüssler zemřel 30. března 1898 na mrtvici. Až do své smrti zůstal svobodným mládencem. Jeho hrob se nachází na hřbitově v Oldenburgu.